| |
lab -----nam 22----- 4500
001 KN4260100000025441
005 20201120065036.0
008 110120s2010 xr |||||||||u|||||||cze d
020 ## $a978-80-7425-051-4 :$c399.00 Kč
040 ## $aSOG507$bcze
072 #7 $2Konspekt$915$xVojenství. Obrana země. Ozbrojené síly$a355/359
080 ## $a355$2h
100 1# $aRichter, Karel$7jk01102476,$d1930-$4aut
245 10 $aOsudový omyl generála Vlasova /$cKarel Richter
250 ## $a3., dopl. a rozš. vyd.
260 ## $aPraha :$bEpocha,$c2010
300 ## $a467 s., [24] s. obr. příl.
520 ## $aJiž v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Kozáci postižení nucenou kolektivizací vítali Němce jako své osvoboditele podobně jako příslušníci neruských národností. Proti vůli nacistických nejvyšších kruhů tvořili velitelé wehrmachtu z ruských zajatců pomocné oddíly. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900-1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády, objížděl zajatecké tábory. Hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. "Vlasovci" spolu s Himmlerovými zbraněmi SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě... Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny sovětských obyvatel) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.
650 04 $a2. světová válka, 1939-1945
653 0# $aVlasov, Andrej Andrejevič, 1900-1946$agenerálové$aRudá armáda$aarmády$aSovětský svaz$aNěmecko
910 ## $aSOG507
| | |
|
