| |
lab -----nam 22----- 4500
001 KN4260100000028755
005 20130430135710.0
008 130404s2013 xr |||||||||||||||||cze d
020 ## $a978-80-7260-272-8 :$cKč 280.00
040 ## $aSOG507$bcze
100 1# $aStoniš, Miroslav,$d1938-$4aut
245 10 $aVdechoval jsem vůni potoka a nabíral svou milou do paměti /$cMiroslav Stoniš
250 ## $aVyd. 1.
260 ## $aPraha :$bProstor,$c2013
300 ## $a324 s.
520 ## $aRomán Miroslava Stoniše je apoteózou lásky, té první, neopakovatelné, která podle vypravěče znamená "ztrátu země pod nohama a cestu do nebe ve stavu beztíže", stavu, kdy v člověku přesto občas "skučí a sténá vichr tesknice". Jeho idylický vztah s nevinnou, půvabnou Rozárkou jen občas narušuje žárlivost a smutek nad nenaplněnou chlapeckou touhou a cudností jeho mladičké milé. Pozadí jejich křehké romance tvoří impresionisticky načrtnutá líbezná jesenická krajina, ať prozářená sluncem či zkrápěná deštěm, působivá svou rozechvělou atmosférou a lyrickými obrazy. Láska, která nakonec nebyla na celý život, ve vypravěči přetrvává jako krásná bolest, přestože po rozchodu naváže další vztahy včetně manželství. Z kouzla své ztracené milé, s níž rozpráví ve snových, imaginativních pasážích a která se v jeho vzpomínkách stává jakýmsi prototypem čistoty, něhy a poezie, se nevymaní ani ve stáří. Vypravěčovo líčení je však zároveň konfrontováno s jeho deníky a dopisy, nalezenými po čtyřiapadesáti letech, které jeho paměť zpochybňují a nabízejí dvě odlišné "minulosti". Nostalgické vzpomínky na mládí a melancholie nad jeho uplynutím ho zavedou do míst, kde kdysi jako gymnazista prožil šťastné chvíle se svou prázdninovou láskou. Až tady si uvědomí, že jeho milá je nenávratným přeludem a že čas nelze vrátit.
653 0# $ačeská literatura$aidilické vztahy$aromantika$avzpomínky$aláska
910 ## $aSOG507
| | |
|
