Poetická próza, pojatá jako periferijní balada, je příběhem dvou libeňských přátel z padesátých let, dělníka ze sběrny papíru a nástrojaře z ČKD, kteří uměleckými prostředky - jeden slovem a druhý graficky - odhalují kontrastní krásy skutečnosti a brojí proti současnému konzumnímu štěstí.